HRAVÁ ŠKOLA
Sbírka her a nápadů do vyučování
zpět 
| věk: | 1.stupeň ZŠ |
|---|---|
| cíl: | procvičování vyjmenovaných slov, jejich uplatnění v písemném projevu |
| forma: | individuální, skupinová |
| počet dětí: | libovolný |
| místo: | třída, libovolné |
| pomůcky: | psací potřeby |
| zpracoval: | F.P. |
Vybereme jednu ze skupin vyjmenovaných slov a zadáme dětem úkol, aby napsaly pohádku nebo příběh tak, že v něm použijí všechna vyjmenovaná slova určené skupiny. Pokud chceme, aby nebyl úkol tak dlouhý, udáme určitý počet vyjmenovaných, které děti musí použít. Vyjmenovaná slova mohou děti použít v libovolném pořadí a v jakémkoli tvaru.
Vybereme například vyjmenovaná slova po "b": Pohádka by pak mohla vypadat třeba takto:
Byl jednou jeden pekař Bořivoj Preclík a ten musel každé ráno
velmi brzy vstávat a opouštět svůj malý byt na samotném okraji Přibyslavi .
Zatímco ve všech příbytcích se spokojeně podřimovalo,
on uháněl do pekárny na druhém konci města, aby napekl voňavé
a křupavé dobroty.
Je to totiž dávný obyčej mnohých z nás dávat
si k snídani čerstvé housky.
Pro Bořivoje by bylo snazší, kdyby bydlel
přímo v pekárně a nemusel den co den tak daleko chodit.
Často snil o krásné bílé kobyle, jak ho veze ulicemi
a obyvatelé okolních domů
jen závistivě zírají z oken.
Jednou, když se vracel pozdě opoledne z práce, zaslechl,
jak si stařenky na rohu povídají o vzácné bylině,
která splní jedno přání tomu, kdo ji zalije vodou
z přibyslavského potoka. Bořivoj byl bystrý
člověk a uvědomil si, že zná přesně takovou bylinu,
kterou popisovaly. Viděl ji v ohradě za městem.
Jenže v té ohradě se celý den páslo stádo dobytka
se svým vůdcem velmi zlým býkem Pepíkem.
V noci by Bořivoj květinu nenašel, tak vymyslel plán.
Vyrobil si ze starého nábytku velkou bednu,
spodní část nechal odkrytou, ve výši očí udělal otvory.
Do láhve nabral vodu z přibyslavského potoka a vydal se k ohradě.
Přelezl ji, když se stádo páslo na opačné straně. Schoval se rychle
pod bednu a nenápadně se sunul k červenému kvítku uprostřed louky.
Zalil bylinu, chystal se vyslovit své přání,
když tu uviděl Pepíka, jak se obrovskou rychlostí řítí na jeho skrýš. Bořivoj se lekl,
vylezl z úkrytu a upaloval pryč. Býk byl ale rychlejší.
Bořivoj na poslední chvíli zvolal: "Ať je Pepík to nejhodnější zvíře na světě!"
Tak místo jízdy na krásné bílé kobyle leží pekař Bořivoj v náručí
nejhodnějšího býčka Pepíčka a ten ho jen něžně olizuje.